Heřmanův Městec
(seriál Zámecké parky, XVI)

 (19. 9. 2006)

Heřmanův Městec se nachází v Pardubickém kraji, v okrese Chrudim. Přímo ve městě, nedaleko zastávky autobusu, můžeme vstoupit do arboreta - anglického parku. Samotný zámek není veřejnosti přístupný, slouží jako domov důchodců. Na jeho místě snad stávala prapůvodně tvrz již v roce 1399, avšak nejspíše byla zničena husity a bližší informace o ní chybí. Zámek, který zde byl roku 1540 postaven, byl hrabětem Šporkem přestavěn roku 1784, je tedy pozdně barokní. Zhruba o století později byl přestavěn znovu, tehdy byl již majetkem knížat Kinských, a kolem roku 1933 dostavěn. Zámek se mohl pochlubit zimní zahradou s mnoha palmami a exotickými rostlinami (vybudována 1890), proslulá byla barokní zahrada s květinovou výzdobou a voliérou. Z významných osobností, které na zámků působily, jmenujme F. L. Čelakovského a Fr. Palackého; za života knížete Kinského zde pracovali jako knihovníci. V roce 1945 zde sídlil generální štáb německé armády, park byl dokonce používán jako letiště. V květnu obsadila objekt Rudá armáda.

Zámecký park v anglickém stylu byl Šporky zřízen v roce 1784; bývala zde obora s rybníkem a staletými stromy. Park je dosti rozlehlý; od zámku stoupá do mírného svahu a zakončen je rybníkem; z hřebenu jsou krásné pohledy zpět na zámek. Areál je proto velmi působivý, k čemuž přispívají velkou měrou také staleté a mohutné dřeviny, jež tvoří průhledy na zámek i jiné části parku. V parku rovněž nalezneme přírodní divadlo. Nadmořská výška areálu je kolem 280-290 metrů.

Stanoviště v parku jsou středně vlhká až suchá a místy i bažinatá, díky přítomnosti rybníků a potoka. Můžeme zde vidět v drtivé většině nám již dobře známé dřeviny, s nimiž jsme se hojně potkávali i jinde, ale některé exempláře stojí za pozornost pro svoji mohutnost a malebnost. Jedná se například o některé duby (Quercus robur, zvláště hezké exempláře se nacházejí v louce ve svahu v průhledu na zámek a rovněž u rybníka), kaštanovník (Castanea sativa, rostoucí v průhledu na dohled od zámku) s mohutným kmenem a vysoko nasazenou korunou, javory kleny (Acer pseudoplatanus), lípy srdčité (Tilia cordata), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub uherský (Quercus frainetto), jerlín japonský (Sophora japonica), lípu velkolistou (Tilia platyphyllos) nebo potok lemující olše lepkavé (Alnus glutinosa) aj.

Z dalších cenných dřevin je třeba upozornit na lípu americkou (Tilia americana) či nápadný a obecně vzato pro parky naprosto nezbytný červenolistý buk (Fagus silvatica f. purpurea) - napočítal jsem zde 5 vzrostlých jedinců. Velmi krásnou dřevinou tohoto parku je smuteční - převislý - habr (Carpinus betulus 'Pendula'); exemplář, který zde můžeme potkat je mimořádně urostlý, rozložitý a nemůžeme jej přehlédnout už jenom proto, že jedna z cest vede přímo pod ním. Náš starý známý je liliovník (Liriodendron tulipifera) či smuteční buk (Fagus silvatica 'Pendula'). Ten roste přímo na břehu rybníka spolu s platany (Platanus hispanica), a tvoří tak velmi krásnou scenérii. Dále jmenujme lísku tureckou (Corylus colurna), topol bílý (Populus alba), dub se lžičkovitě prohnutými listy (Quercus petraea 'Cochleata') či nám také již dobře známou lípu řapíkatou (Tilia petiolaris), rostoucí v blízkosti zámku.

Můžeme si zde povšimnout také nově či nověji vysazených dřevin, někdy dost cenných, takže dendrologické bohatství parku by mělo být do budoucna zajištěno. Z těchto dřevin jmenujme například dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos), některé javory (Acer rubrum, Acer pseudoplatanus 'Drummondii', Acer cappadocicum 'Aureum'), stříhanolisté buky (Fagus silvatica 'Asplenifolia'), břízu s hluboce rozeklanými listy (Betula pendula 'Dalecarlica'), velkolistý topol (Populus lasiocarpa), dub cer (Quercus cerris) či stříhanolistou lípu (Tilia platyphyllos 'Laciniata').

Z jehličnatých dřevin zde rostou například tisy (Taxus baccata), jedlovec (Tsuga canadensis), různé smrky, borovice a další.

Celý areál je velmi působivý, za což vděčí kombinaci rozlehlosti, hezky modelovaného terénu a rozmanitosti jednotlivých partií; jestliže budete mít možnost sem zavítat, je to určitě tip na zajímavou vycházku.

Příště se podíváme do zámeckého parku v Ratměřicích. Celou návštěvu pojmeme však velmi netradičně. Budeme se v podstatě věnovat dřevině pouze jediné, kterou jsme však ještě nikde neviděli, a proto je pro nás o to zajímavější. Zasvěcení již možná tuší a vy ostatní se nechte překvapit.

Pohled na rozlehlý park směrem od zámku

Krásný smuteční habr (Carpinus betulus 'Pendula')

Břehy rybníka jsou osázeny atraktivními dřevinami

Pozdně barokní zámek v Heřmanově Městci