Pohled na zámek od východu, z pravidelně řešené části.
Libochovice
(seriál Zámecké parky, VIII.)
(27. 7. 2005)
Na místě dnešního, raně barokního zámku, stávala původně kamenná gotická tvrz, jež byla za husitských válek zničena, stejně jako samotné Libochovice. Roku 1560 zde vzniká zámek nejprve renesanční, jednopatrový, v letech 1683-90 dostává přibližně dnešní podobu, stejně jako celý areál. Zámek má v současné podobě čtyři křídla, kolem nádvoří jsou arkády, v křídle zámku je rovněž salla terrena, spojující nádvoří a park. Na zámku se narodil Jan Evangelista Purkyně; jedna z expozic je proto věnována právě jemu.
Anglický park vznikl z francouzského parteru, a posléze byl ještě rozšířen na současných zhruba 25 ha . Terén parku je rovinatý až mírně zvlněný a nadmořská výška je zde asi 160- 170 metrů. Před zámkem je plocha pravidelně řešená s květinovými záhonky a sestříhávanými živými ploty, od jihu přiléhá k zámku rybník, jež je vlastně přehraženým ramenem řeky Ohře, která tvoří jižní hranici parku. Díky blízkosti řeky jsou tak některé partie parku až přemokřené. Zejména přes vodu je na stavbu hezký výhled. Zadní části parku jsou ponechány v přírodním stylu, v blízkosti zámku však najdeme řadu zajímavých domácích a exotických dřevin a jejich kultivarů.
Pokud půjdeme východním směrem, přes pravidelně řešenou partii, narazíme například na jednolístkový jasan ztepilý (Fraxinus excelsior ´Diversifolia´), na pěkně urostlou, převislou břízu bílou (Betula pendula ´Youngii´), která je při výsadbách poměrně oblíbenou dřevinou, a to i na soukromých zahradách, neboť nedosahuje velkých rozměrů a přitom je velmi efektní. Dále zde roste břestovec západní (Celtis occidentalis ), dřevina původem ze Severní Ameriky, která je poměrně často vysazována, mající na podzim listy krásně zlatožluté. Další dřevinou, kterou již známe, je keřovitě rostoucí jírovec drobnokvětý (Aesculus parviflora). Můžeme zde spatřit rovněž velmi hezký exemplář převislého jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior ´Pendula´), rostoucí zhruba na konci pravidelně řešené partie. Pokud půjdeme dále po cestě, narazíme ještě na několik dalších pozoruhodných dřevin. Nezbytnou dekorací snad každého parku, libochovického nevyjímaje, je červenolistý buk (Fagus silvatica f. purpurea). Daleko méně obvyklý je javor stříbrný žlutolistý (Acer saccharinum ´Lutescens´), který má na jaře i v létě barvu listů krásně zlatožlutou až posléze žlutozelenou.
Roste zde robustní exemplář, který však byl již poškozen, avšak úspěšně vytvořil novou korunu. Hned vedle je urostlý javor mléč (Acer platanoides ´Palmatifidum´) s hluboce dřípenými listy. Ořešák černý (Juglans nigra) a jeřáb prostřední (Sorbus intermedia) jsou typické dřeviny, vyskytující se v mnoha parcích. Další dřevinou, kterou již známe, je nahovětvec kanadský (Gymnocladus dioicus). Zajímavý je i dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos f. inermis), který je celý beztrnný, na rozdíl od klasického dřezovce, jež má dlouhé trny jak na větvích, tak na kmeni. Zajímavou a ušlechtilou dřevinou, poněkud utopenou ve vegetaci zadní části parku, je korkovník amurský (Phellodendron amurense), nápadný svojí tlustou brázditou borkou. Dále zde můžeme spatřit topol bílý (Populus alba ´Nivea´) se stříbřitými, naspodu krásně sněhobílými listy. Pokud půjdeme na podzámeckou louku jihovýchodně od zámku, nalezneme například tyto dřeviny: klasický převislý buk lesní (Fagus silvatica ´Pendula´), zde pěkně rostlý a robustní a vedle něho velmi zajímavý křehovětvec žlutý (Cladrastis lutea), dřevinu původem z jihovýchodu Spojených států. Má velmi hezké listy, složené ze širokých lístků, přičemž koncový je největší a vyznačuje se bílými květy v nících latách a žlutým dřevem (jméno!). Dále je zde, v parcích hojně rozšířená, katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides ) a sloupovitý dub letní (Quercus robur ´Fastigiata´). V louce je již z dálky nápadný javor jasanolistý (Acer negundo ´Odessanum´), která má krásně zlatožluté listy a pravidelnou okrouhlou korunu. Ještě je třeba se zmínit o stříhanolisté lípě velkolisté (Tilia platyphyllos ´Laciniata´), jež má někdy velmi bizarně a rozmanitě utvářenou listovou čepel. Pod zámkem také roste kroucená vrba (Salix ×erythroflexuosa), která na rozdíl od ostatních klasických kroucených vrb zůstává nižší a mladé větévky má zbarvené zlatožlutě, oranžovočerveně či oranžově. Dále se zde vyskytují četné, zejména domácí dřeviny, někdy velmi urostlé (lípa srdčitá - Tilia cordata , javor babyka – Acer campestre či některé druhy topolů).
Z jehličnanů zmiňme snad jen zeravy (Thuja occidentalis a kultivary) či statný jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba ).
Libochovice patří k nejcennějším památkám severních Čech, a jak samotný zámek, tak i park si jistě zaslouží Vaši pozornost.
Příště se podíváme na jeden z našich největších zámeckých parkových komplexů, a to na zámek Orlík.
Pohled na zámek od východu, z pravidelně řešené části.
Pohled od zámek od jihu, přes rybník
Část zámeckého parku poblíž zámku, uprostřed je nápadný žlutolistý javor jasanolistý (Acer negundo ´Odessanum´)
Převislá bříza bílá (Betula pendula ´Youngii´)
Statný exemplář stříhanolistého javoru mléče (Acer platanoides ´Palmatifidum´), u cesty východně od zámku.
