Orlík

Nynější zámek Orlík byl původně gotickým hradem (2. pol. 13. století). Stál vysoko nad vltavským údolím na skalnatém ostrohu. V pozdějších stoletích byl různě upravován a rozšiřován; v 16. století získává renesanční podobu, je zvýšen o druhé patro (dnes má patra tři) a tak dostává podobu zámku. Roku 1719 jej získávají knížata ze Schwarzenberku. Zámek má čtyři křídla obklopující nádvoří, v současné podobě je novogotický, a známý rozsáhlou sbírkou pušek. Po napuštění Orlické přehrady se stává prakticky vodním hradem, kdy voda dosahuje až pod jeho zdi.

Samotný zámecký park patřil k našim největším; před svým částečným zatopením (1960), kdy zanikly mnohé působivé scenérie na svazích údolí a vyhlídky dolů na řeku Vltavu, činila jeho rozloha kolem 165 ha. Nynější podoba parku vznikla až za Schwarzenberků po r. 1802. Samotný park je i dnes velmi členitý, a to již mnohé jeho partie, jak bylo uvedeno, neexistují. Nadmořská výška se zde pohybuje kolem 380- 425 metrů, nebereme-li příliš v úvahu partie mající ráz přirozeného lesa, kterými park přechází do krajiny. Z mnohých míst je krásný výhled jak na okolní kopcovitou krajinu, tak na Orlickou přehradu a samotný zámek nad ní.

V parku můžeme vidět řadu zajímavých dřevin, leckdy velmi impozantních. Cestou k samotnému zámku vidíme pestrolistý buk (Fagus silvatica ´Purpurea Tricolor´), se kterým jsme se již setkali při minulých exkurzích, a který má tmavočervené listy hezky světle růžově lemované. Roste zde naprosto klasická dřevina, převislý buk lesní (Fagus silvatica ´Pendula´), který se v parku vyskytuje na více místech, jeden přímo u zámku. Stejně tak můžeme setkat s několika exempláří červenolistých buků (Fagus silvatica f. purpurea), který je pro svůj velký efekt dřevinou v parcích prakticky nepostradatelnou. Cestou také potkáváme pěkně vzrostlé lípy srdčité (Tilia cordata). Jerlín japonský (Sophora japonica) je elegantní dřevina, používající se i v městské zeleni, kvetoucí v létě nápadnými květenstvími složenými z bělavých kvítků a posléze je zajímavý rovněž visícími zaškrcovanými lusky. Přímo u zámku roste pěkná lípa zelená (Tilia ×euchlora), která má často až k zemi převisající větve. V horní části jihovýchodně od zámku se nachází kupříkladu několik pěkných exemplářů javoru babyky (Acer campestre), převážně stromovitého typu; tento javor je velmi proměnlivý jak svým habitem, tak tvarem čepele listů.

Potkáváme zde opět převislý (smuteční) buk, který má neobvyklý, velmi štíhlý tvar. Po okrajích horních luk a v nich rostou naše domácí duby, zde pěkné a robustní, a pak skupina tří, pěkně u sebe sesazených kultivarů: vidíme zde převislý dub letní (Quercus robur ´Pendula´), vyznačující se jen decentně převisajícími koncovými větévkami. Pak jsou zde dva kultivary dubu zimního s úzkými a jen mělce laločnatými listy (Quercus petraea ´Mespilifolia´ a ´Muscaviensis´), které se od sebe dost obtížně rozeznávají, avšak zde jsou pro porovnání umístěny ideálně vedle sebe. Docela častou dřevinou parků je ořešák černý (Juglans nigra), zde roste menší a pěkně rostlý exemplář. Spatřit můžeme též mohutné lípy stříbrné (Tilia tomentosa) a lísku tureckou (Corylus colurna). Další oblíbenou dřevinou zámeckých parků, zdejšího nevyjímaje, je kaštanovník jedlý (Castanea sativa), známý jedlý kaštan.

Pokud navštívíme západní část parku, uvidíme například mohutný javor stříbrný (Acer saccharinum ´Wieri´), který se od původního druhu liší hlouběji laločnatými listy. Dále zde roste velký ořešák černý (Juglans nigra), nahovětvec kanadský (Gymnocladus dioicus) či typické sloupovité duby (Quercus robur ´Fastigiata´).

Vidíme zde též pěkný dub velkokvětý (Quercus macranthera), či Quercus robur ´Filicifolia´, který je nápadný svými listy hluboce vykrajovanými do velmi úzkých laloků. Roste jen zvolna a nedorůstá velkých rozměrů, avšak působí díky svému olistění velmi elegantně a jemně. Ještě si můžeme povšimout mladého dubu bahenního (Quercus palustris), jehož vzrostlé exempláře mají velmi efektní habitus s převisajícími spodními větvemi a krásné šarlatové podzimní vybarvení listů.

Z jehličnanů uveďme zeravy (Thuja occidentalis a kultivary, T. plicata), jinan (Ginkgo biloba) či jedlovec kanadský (Tsuga canadensis ).

Zámek Orlík a jeho rozlehlý park, díky svému umístění vedle přehrady, která bohužel přinesla pro celý areál i negativa, patří jistě k nejatraktivnějším místům, které může turista navštívit. Procházka po celém areálu si vyžádá delší čas, avšak rozhodně stojí za to.

Příště navštívíme Kostelec nad Orlicí, kde se nalézá zámek nepříliš velký, avšak s velmi cenným parkem, který ho obklopuje.

Tři zajímavé kultivary dubů vedle sebe: Quercus robur ´Pendula´, Quercus petraea ´Mespilifolia´ a Q. p. ´Muscaviensis´